Švédsko

12. března 2007 v 8:57 |  Referáty
Švédsko
Rozloha449 964 Km²
Obyvatelstvo8 869 000
Jazykyšvédština, finština a laponština
Gramotnost dospělých99%
Měnová jednotkaŠvédská koruna
HDP25 631 USD/obyv.
Hlavní městoStokholm
-2/3 obyvatel je v hlavním městě
-nemají skoro žádné místo-max vzdálenost od moře je 70km
-max nadmořská výška je 300 m/nm
-zemědělství-56%=zelená nafta
-skoro žádné suroviny
-2002 spojení kodaně se Švédskem Øresundským mostem-7.7km
-10.země s nejbohatší populací a 2.s nejvyšší dálkou života
-sousedními státy jsou na západu a částečně na severu Norsko, na východu a
-částečně na severu Finsko a na jihu je to přes průliv Dánsko a přes Baltské moře
-Německo s Polskem
-Náboženství - luteránská církev (95%), katolická církev (40 000 obyvatel)
-Geografická poloha - severní Evropa, 60° 10´ S, 14° 10´ V
-Členství v mezinárodních organizacích a uskupeních - OSN (1946), AfDB, Australská skupina,EU, FAO, G-6, G-8, G-9, G-10, G-24, INTERPOL, UNESCO
-celkem je v 80ti mezinárodních organizacích
Povrch
Severní Švédsko=Skandinávské hory a odtud se území
zvolna svažuje k východu k Botnickému zálivu.
Jižní Švédsko se táhne od Uppsalského výběžku na jih a tvoří se Jihošvédská vrchovina a pásmo jezerních nížin s největšimi jezery Vanern, Vattern a
Malaren.
Jižní Švédsko je nízké a ploché, včetně nejjižnějšího výběžku
Skane.
Součástí Švédska dosud zaledněny malými karovými a údolními ledovci, kterých je přes 200 a leží především jsou i dva rozlehlé ostrovy v Baltském moři-Oland a Gotland. Skandinávské hory i švédské pobřežní a jižní roviny modelovány ledovci, které ve svazích hor vyhloubily široká údolí a pokryly většinu území ledovcovými uloženinami - morénami , jež tvoří typické valy a kopečky.
Skandinávská jezera, zabírající 8,5% plochy země,jsou ledovcového původu, stejně jako malebné shluky ostrůvků v jižních jezerech i podél celého pobřeží.
Nejvyšší hora Švédska Kebnekaise (2111m).
Vodstvo
Krajina na jihu Švédska připomíná Dánsko, a to nejen úrodou, ale i svými rovinami. Několik set kilometrů na sever se však krajina mění. Dnešní vzhled dostala asi před milionem let, vlivem ledovcové činnosti. Vzniklo zde tisíce jezer, což je jeden z typických znaků Švédska.
Největší je na jihu - Vanern 5 585 km2.
Nejdelší řekou je Kelaralven (720 km, ve Švédsku jenom 520 km).Většina řek směřuje od severu na jihovýchod k Botnickému zálivu. Prakticky veškerý švédský obchod má co dočinění s námořní dopravou. Důležité přístavy jsou Stockholm, Goteborg a Malmo.
Vegetace
Vegetace odpovídá podnebí a charakteru krajiny. Jedině nížinné jižní Švédsko je vhodné pro zemědělství, a proto tam můžeme vidět pole a kosené louky, které se na vrchovině střídají se smíšenými lesy.
Národní strom=bříza
Švédské lesy dnes patří k nejlépe udržovaným na světě. Ročně se více stromů vysazuje než kácí, a dokonce byly vysušeny a zalesněny některé bažinaté oblasti.
Zvířena
Švédská zvířena je poměrně zachovalá a přísně chráněná. Zejména na severu se vyskytují jeleni, losi, sobi(vesměs domestikovaní), vzácněji i vlci, medvědi, rysi a rosomáci. V polárních oblastech žijí polární lišky, zajíci, a kur sněžný. Ve vodách jsou vydry a znovu byli vysazeni bobři. Bohatost fauny umožňuje rozšířený sportovní lov a rybolov.
Švédsko je bohaté na ptactva. Na pobřeží žijí rackové a kajky, v lesích četní dravci(orel královský), severní mokřiny obývají jeřábi, chránění zákonem. Bohatá je také sladkovodní, méně mořská fauna. V roce 1988, ale znečištění podél západního pobřeží způsobilo hluboký pokles úlovku ryb. Také populace tuleňů byla ve Švédsku silně postižena smrtonosným virem, který se rychle rozšířil do dalších kolonií těchto zvířat v Norsku a na Britských ostrovech.
Teplota
Průměrná teplota na severu Švédska poblíž Kiruny je v únoru -12,9°C a v červenci - +12,8°C. Ve Stockholmu je v únoru -3,1°C, v červenci +17,8°C. Na jihu v Malmo je v únoru průměrná teplota -0,7°C a v červenci +17,2°C.
Srážky
Srážka jsou ve Švédsku nerovnoměrné. Průměrné množství srážek činní ročně 600 mm (v Leaponsku pouze 500 mm, na jihu až 850 mm). Stockholm mívá nejvíce srážek v srpnu, nejméně v březnu.
Národní parky
1. Vadvetjakko (24,5 km2)
2. Abisko (75 km2)
3. Stora Sjöfallet (1 380 km2)
4. Sarek (1 940 km2)
5. Padjelanta (2 010 km2)
6. Muddus (490 km2)
7. Peljekaise (146 km2)
9. Sonfjället (27 km2)
10. Hamra (27 km2)
11. Ängsö (0,75 km2)
12. Garphyttan (1,08 km2)
13. Norra Kvill (0,27 km2)
14. Gotska Sandön (36,4 km2)
15. Bla Jungfrun (0,66 km2)
16. Dalby Söderskog (0,36 km2)
Hospodářství
Nerostné bohatství
Hlavním vývozním artiklem zůstává dřevo. Lesnictví je samostatným odvětvím, v minulosti však byla těžba dřeva zimní prací rolníků. Stejně tomu bylo i s hornictvím, zejména v okolí Bergslagenu v jižním Švédsku. Tam se tradičně těžily rudy železa, které se tavily pomocí dřevěného uhlí a ve vodních hamrech se kovalo železo.
Energetika
Švédsko má jen omezená ložiska uhlí a ropy, takže průmyslový rozvoj byl závislý především na rozvoji vodních elektráren. Většina zdrojů vodní energie se však nachází daleko na severu, zatímco nejvyšší poptávka je na jihu. Energetická síť byla později doplněna jadernými elektrárnami a dovozem levné ropy. Odpor obyvatel proti jaderným elektrárnám začal narůstat v polovině 70. let, kdy došlo i k ropné krizi. Provoz jaderných reaktorů by měl být ukončen v roce 2010, ale přesto se ve Švédsku vyrobí ročně 144 miliard kWh, z toho 52% právě v jaderných elektrárnách a 48% ve vodních elektrárnách. Švédsko patří k zemím s největší spotřebou elektrické energie na světě (45 000 kWh na jednu osobu ročně).
Zemědělství
Důležitým zdrojem příjmů bylo vždy zemědělství, i když dnes zaměstnává pouhá 3% ekonomicky činných obyvatel. Většina švédských farmářů pracuje na vlastní půdě, kterou obdělávají s pomocí členů rodiny a úrodu prodávají prostřednictvím družstev. V severním Švédsku se chovají krávy dojnice. Chov skotu se uplatňuje i na jihu. Zemědělci obdělávají 6,8% povrchu země a pěstují převážně pícniny, obilniny a cukrovku. Farmy na jihu jsou větší než na severu, ale na severu se zase těží výrazně více dřeva. Počet farem je dnes poloviční než v roce 1955 , ale zemědělská výroba přesto vzrostla. Dnes je Švédsko ve výrobě potravin soběstačné.
Průmysl
Tradičním odvětvím je hutnictví železa, dále pak hutnictví hliníku neželezných kovů. Na velmi vysoké úrovni je také zpracování oceli. Další průmysl je též dřevozpracující,
potravinářský, gumárenský, textilní a sklářský. Největší podíl na zahraničním obchodu má však průmysl strojírenský. 50% ze strojírenských výrobků se vyváží. Příjmy z cestovního
ruchu jsou 3,04 miliardy USD.
Doprava
Ve Švédsku je 12 000 km železnic, 400 000 km silnic z toho 98 000 km ve státní správě,
285 000 km je v soukromých rukou a 939 km dálnic. Hlavním dopravním uzlem je Stockholm, kde je také jediné mezinárodní letiště.
Významné firmy
Ve velkých přístavech Goteborg, Malmo a Uddevalla vyrostly velké loděnice, i když pouze goteborské jsou dnes ještě v provozu. Firma Husquarna se na počátku 20. století stala průkopníkem ve výrobě šicích strojů a motocyklů. Švédští konstruktéři automobilů získali světovou proslulost za jedinou generaci. O úspěchu průmyslu svědčí rozsáhlé montážní haly firem Volvo, Saab a Scania. Švédský letecký průmysl (Saab) si získal pověst zejména výrobou jednasedadlových letadel. Jako ve většině zemí jsou úzce specializovaná průmyslová odvětví svázaná s určitými místy: Eskilstuna je proslulá výrobou nožů, Orrefors výrobou skla, Vasteras elektrotechnikou a Boras textilním průmyslem.Granna-lízátka polkagris
Školství
Švédsko má jednotný vzdělávací systém, který koordinuje univerzitní a odborné studium s programy škol druhého stupně. Existuje povinná školní docházka od 7 do 16 let. Od 3. třídy se vyučuje angličtina a později se přidává němčina nebo francouzština. Již v sedmé třídě si žáci mohou částečně volit skladbu předmětů.
Ve Švédsku působí 13 univerzit, z nichž nejstarší je v Uppsale (založena roku 1477). Velmi rozšířené a kvalitní je vzdělávání dospělých v rámci denních, večerních, dálkových i domácích kurzů a na lidových univerzitách.
Zajímavosti
- nejstarší zachovaná loď na světě - Vasova. Byla vytažena po 333 letech z mořského dna a zrekonstruována.
- Největší konzumenti zmrzliny v Evropě.
- Nejhorší švédské slovo je "čert".
- Nejstarší skandinávská univerzita v Uppsale, kde působil i náš J. A. Komenský.
- Nejznámější udělovaná cena na světě - Nobelova cena.
- Nejčastější mužské jméno Lars.
- Nejvíce lampiček v oknech a vlajek na stožárech.
- Nejtradičnější a nejbezpečnější vozidlo Volvo.
- Největší bohatství železné rudy.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 petr petr | E-mail | 20. května 2007 v 14:13 | Reagovat

díky moc ste mi pomohli

2 petr petr | E-mail | 20. května 2007 v 14:16 | Reagovat

neví nekdo jak se jme nu je 3vedský prezi dent

3 lenka dufková lenka dufková | E-mail | 4. června 2007 v 12:02 | Reagovat

miluju svojí prdel a svího bobra!!!

4 susta susta | 18. listopadu 2007 v 10:19 | Reagovat

vyhonis mi klacek lasko ?

5 michala michala | 29. listopadu 2007 v 13:24 | Reagovat

nenasla jsem tu nic

6 terinka terinka | 29. listopadu 2007 v 20:06 | Reagovat

aspon neco do zemaku

7 andy to: petr andy to: petr | 9. června 2008 v 18:20 | Reagovat

Ahojky,

nemaj prezidenta, ale krále a ten se jmenuje Carl XVI Gustaf.

8 fabzhib fabzhib | E-mail | Web | 29. května 2009 v 13:14 | Reagovat

AcZH6j  <a href="http://tvjrshalscvt.com/">tvjrshalscvt</a>, [url=http://alxvtlzkkegn.com/]alxvtlzkkegn[/url], [link=http://ecppyjkuwmax.com/]ecppyjkuwmax[/link], http://qxxehrpffwlt.com/

9 home loans home loans | E-mail | Web | 22. března 2012 v 4:49 | Reagovat

I took 1 st loans when I was 20 and it helped me very much. Nevertheless, I require the student loan as well.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.